Památná lípa u trati v Říčanech

Památná lípa u železničního koridoru volá o pomoc - někteří lidé ji chtějí zničit megalomanskou stavbou - komunikací skrz větve, listy a kořeny!!! Pomozte nám ji zachránit!!!

Seznamte se s naší lípou

 Lípa u trati v Říčanech (památný strom) u železničního koridoru PHA-ČB

V ulici Smiřických v Říčanech, jen několik metrů od železničního koridoru, roste mimořádná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.). Její jedinečná mohutná, nádherně symetrická koruna a její úžasné rozložité větve plazící se až u země. Její silný kmen a charakteristický habitus vytvářejí výraznou zelenou dominantu tohoto místa.

Není to však jen krásný starý strom. Od 24. listopadu 2006 je zákonem chráněna jako památný strom a v Ústředním seznamu ochrany přírody je vedena pod oficiálním názvem "Lípa u trati v Říčanech". Velké poděkování za zapsání památné lípy pro Ing. Zdeňka Blahníka (uznávaný český, dendrolog, vědecký pracovník a mezinárodní odborník na systematiku rostlin).

Je to jedineční strom s jedinečnou korunou, která sahá až na zem. Ale právě tento jedinečný strom představuje kus historie Říčan, živý organismus rostoucí zde po mnoho desetiletí a přírodní dědictví, které nelze jednoduše nahradit. Podle rozměrů kmene a obecných růstových charakteristik lípy velkolisté lze její stáří pouze orientačně odhadovat přibližně na 80 až 130 let, přičemž jako pravděpodobný se jeví věk okolo 100 let.

Lípa v číslech

Oficiální název: Lípa u trati v Říčanech
Druh: lípa velkolistá
Vědecký název: Tilia platyphyllos Scop.
Počet chráněných stromů: 1
Typ ochrany: památný strom
Kód ÚSOP: 105025
Datum prvního vyhlášení: 24. 11. 2006
Lokalita: ulice Smiřických, Říčany
Katastrální území: Říčany u Prahy
Parcela při vyhlášení: 1705/1
Orgán ochrany přírody: Městský úřad Říčany
Ochranné pásmo při vyhlášení: kruh o poloměru 6 metrů
Souřadnice S-JTSK: X 1 055 747,60 / Y 726 626,30
GPS (přepočet): přibližně 49.993606 N, 14.669074 E

Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. je zakázáno památné stromy poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji.

Mohutný kmen

V roce 2006 (vyhlášení památného stromu): ve standardní výšce 1,3 metru nad zemí dosahuje obvod kmene přibližně 191 cm. Tomu odpovídá průměr kmene přibližně 61 cm.

V roce 2026: ve standardní výšce 1,3 metru nad zemí dosahuje obvod kmene přibližně 223 cm (za 20 let nárust o 32 cm). Tomu odpovídá průměr kmene přibližně 71 cm (ochranné pásmo stromu je minimálně 7,1 metru).

Ještě působivější je spodní část stromu. Přibližně 40 cm nad zemí, kde se nacházejí výrazné kořenové a kmenové náběhy, jsme orientačně naměřili obvod kolem 350 cm. V tomto místě tedy strom dosahuje průměru přibližně 111 cm.

Tento údaj není standardním dendrometrickým měřením obvodu kmene a nelze jej přímo porovnávat s údaji měřenými ve výšce 1,3 m. Dobře však ukazuje, jak mimořádně mohutnou bázi si strom během svého života vytvořil.

Koruna, která potřebovala desítky let

Mohutná koruna Lípy u trati nevznikla během několika let. Je výsledkem mnoha desetiletí nepřetržitého růstu.

Právě velká a přirozeně utvářená koruna je jednou z hodnot starých stromů, kterou nelze nahradit vysazením mladého stromku.

Starý strom vytváří vlastní mikroprostředí, poskytuje stín, zadržuje vodu, ochlazuje své okolí a nabízí životní prostor mnoha organismům. Je zároveň výrazným krajinným a městským prvkem, který utváří charakter místa.

Místo, kde má památná lípa svůj klid

Po desetiletí zde lípa rostla na svém vyvýšeném místě, nad okolním ruchem a každodenním pohybem lidí. Právě tento prostor jí umožnil stát se stromem, který dnes obdivujeme. Proto při ochraně památné lípy nejde pouze o zachování jejího kmene. Jde také o zachování prostoru kolem ní, její koruny, kořenů, půdy a života, který je s ní spojen.

Na svém místě nad městem

Lípa u trati neroste sevřená mezi domy. Stojí na vyvýšeném místě nad ulicí Smiřických, kde si po mnoho desetiletí vytvářela svůj vlastní prostor.

Z výšky shlíží na okolní město, zatímco pod její korunou zůstává kus zeleného světa odděleného od každodenního shonu. Právě zde měla po dlouhá léta prostor pro svůj přirozený růst – pro mohutný kmen, rozložitou korunu i kořenový systém.

Její místo není náhodné. Strom a jeho stanoviště spolu tvoří jeden celek.

Hostina nejen pro včely

A potom přijde čas, kdy lípa rozkvete.

Tehdy se její význam projeví úplně jiným způsobem. Lípy patří mezi významné medonosné dřeviny a jejich množství drobných, intenzivně vonících květů poskytuje v době kvetení potravu včelám a dalším opylovačům.

Mohutná koruna staré lípy nese obrovské množství květů. Z jednoho stromu se tak v době kvetení stává doslova prostřený stůl pro opylující hmyz. Kdo někdy stál pod rozkvetlou starou lípou, zná její charakteristickou vůni i nepřetržité bzučení přicházející z koruny.

Není to jen krásný zvuk léta. Je to zvuk živého ekosystému, který tento jediný strom pomáhá udržovat. Památnou lípu navštěvuje OTAKÁREK OVOCNÝ (zvláště chráněný živočich – kategorie OHROŽENÝ),  ČMELÁK BOMBUS (zvláště chráněný živočich – kategorie OHROŽENÝ), DŘEVODĚLKA FIALOVÁ (v červeném seznamu ohrožených druhů - kategorie ZRANITELNÝ), VČELA MEDONOSNÁ (významná a užitečná) a mnozí další živočichové (všechny fotografie jsou pořízeny u památné lípy nebo pár metrů okolo) .

Živý ostrov pro přírodu

Mohutná stará lípa není domovem jen sama pro sebe. Je malým živým ostrovem přírody uprostřed města. Její hustá koruna, větve, kůra, dutinky a prostor pod stromem mohou poskytovat potravu, úkryt i místo k odpočinku nejrůznějším druhům hmyzu, ptákům a dalším drobným živočichům. Čím je strom starší a členitější, tím rozmanitější prostředí může vytvářet. To, co člověk někdy vnímá jen jako starou větev, prasklinu nebo dutinu, může mít pro jiné organismy velkou hodnotu.

Jeden starý strom tak může být celým malým světem.

Strom totiž není pouze to, co vidíme nad zemí. Jeho život závisí také na rozsáhlém kořenovém systému ukrytém pod povrchem. Kořeny zajišťují stromu vodu a živiny a současně udržují jeho mohutný kmen a korunu stabilní.

Zásah do okolní půdy proto může být pro starý strom stejně významný jako zásah do jeho větví.

Památná lípa a její ekosystém!!!

Památná lípa, její kořenový prostor, mohutná koruna a navazující izolační zeleň tvoří jeden funkční celek. Zásahem do jedné jeho části mohou být postupně oslabeny i části ostatní. To, co příroda vytvářela desítky let, nelze po vykácení nikdy nahradit.

Všechny fotografie vegetace nebo zvířátek jsou pořízeny u památné lípy nebo pár metrů okolo. 

Nejde jen o jeden strom, jde o ekosystém města!!!

Památná lípa, její kořenový prostor, mohutná koruna a navazující izolační zeleň tvoří jeden funkční celek. Zásahem do jedné jeho části mohou být postupně oslabeny i části ostatní. To, co příroda vytvářela desítky let, nelze po vykácení nebo poškození ničím nahradit!!!

Zničení lipových květů má pro hmyz následující přímé následky:

1. Masové hladovění a energetická krize: Jedna dospělá lípa představuje pro hmyz obrovské "pásmo hojnosti" s miliony květů bohatých na vysoce cukernatý nektar a pyl. Pokud tento zdroj zmizí, opylovači přicházejí o hlavní energetický příjem. Včely medonosné v tomto období bez lípy nedokážou nashromáždit dostatečné zásoby. 

2. Smrtící past pro čmeláky (hladové vysílení): Čmeláci jsou na lípách životně závislí, protože jejich kolonie v létě dosahují svého populačního vrcholu a spotřeba hnízda je obrovská.

• Čmeláci si na rozdíl od včel netvoří velké zásoby medu a žijí "z ruky do huby".
• Lípy navíc vylučují silné aromatické látky, které čmeláky lákají na kilometry daleko. Pokud jsou květy zničené nebo vyschlé, ale stále voní, čmeláci na strom vytrvale létají, pátrají po nektaru, spotřebují veškerou svou vnitřní energii a vysílením padají mrtví pod stromy.

3. Oslabení generace zimních včel: Pro včelstva je pyl z lípy důležitý pro krmení nové generace plodu. Právě z letního plodu se líhnou tzv. dlouhověké zimní včely, které musí udržet včelstvo při životě až do jara. Nedostatek kvalitní potravy v červenci znamená, že zimní včely budou slabé, náchylnější k nemocem a včelstvo nemusí zimu přežít.