Zničení izolační zeleně a DOPAD NA OVZDUŠÍ

Ovzduší při železničním provozu (IV.železniční koridor)

Železniční tranzitní koridor neovlivňuje své bezprostřední okolí pouze hlukem a vibracemi. Provoz vlaků je také zdrojem prachových a otěrových částic, které vznikají především při brzdění, kontaktu kol s kolejnicemi, opotřebení dalších mechanických součástí a opětovným vířením již usazeného prachu.

Brzdění vlaků. Při mechanickém brzdění dochází k tření mezi brzdovými prvky. V závislosti na konstrukci brzdy a použitých materiálech mohou vznikat částice různých velikostí. Významným zdrojem ne-výfukových emisí železniční dopravy jsou právě brzdové systémy.

Částice kovů. Výzkum železničních brzd ukazuje, že v částicích vznikajících při brzdění mohou být zastoupeny zejména železo a mangan, podle materiálu brzdových prvků také například baryum a zinek. Chemické složení není stejné u všech vlaků a brzdových systémů.

Kontakt kola a kolejnice. Dalším zdrojem částic je mechanický kontakt ocelových kol s kolejnicemi. Při dlouhodobém provozu dochází k jejich opotřebení a mohou vznikat jemné částice obsahující zejména železo a jeho sloučeniny.

Nákladní doprava. IV. koridor neslouží pouze osobním vlakům. Projíždějí po něm také nákladní soupravy, které se mohou výrazně lišit délkou, hmotností, typem vozů i použitým brzdovým systémem. Proto nelze množství částic vznikajících při jednom průjezdu jednoduše zobecnit na veškerou železniční dopravu.

Resuspenze prachu. Projíždějící vlak může turbulentním prouděním znovu rozvířit částice, které se již usadily na kolejovém svršku a v jeho okolí. Do vzduchu se tak nemusí dostávat pouze částice vznikající právě při daném průjezdu.

Proudění vzduchu a turbulence. Pohyb vlakové soupravy vytváří tlakové změny a turbulentní proudění kolem vozidel. To ovlivňuje transport a rozptyl částic v bezprostředním okolí tratě. Skutečná vzdálenost jejich šíření závisí mimo jiné na velikosti částic, rychlosti a směru větru, terénu, zástavbě, vegetaci a dalších místních podmínkách.

PM10 a PM2,5. Část otěrových emisí může spadat do velikostních frakcí PM10 a PM2,5. Z hlediska zdraví jsou důležité zejména jemnější částice, protože mohou pronikat hlouběji do dýchacího systému. Samotné označení PM10 nebo PM2,5 však neříká, z jakého materiálu konkrétní částice pochází.

Co ukázal výzkum TU Graz

Tady jsme měli velmi zajímavý údaj, který jste už používal. Výzkumníci Technické univerzity Graz (TU Graz) publikovali v roce 2025 výsledky laboratorního měření emisí železničních brzd.

U testovaných brzd nákladních vozů zjistili emisní faktory PM10 přibližně 2,65 až 28,66 g/km brzdné dráhy, přičemž výsledky se výrazně lišily podle typu brzdového špalíku a podmínek testu. V analyzovaných částicích byly ve většině testů významně zastoupeny železo a mangan; u některých materiálů byly zjištěny také baryum a zinek.

Je ale důležité tento údaj správně interpretovat: nejde o tvrzení, že každý vlak na IV. koridoru v Říčanech produkuje právě takové množství PM10. Jde o naměřené emisní faktory konkrétních testovaných brzdových systémů nákladních vozů.

Proč je v tomto místě důležitá ochranná a izolační zeleň

Stromy a keře jsou "filtr", který pomáhá odstraňovat znečištění. Vegetace zachycuje část atmosférických částic na povrchu listů, větví a dalších rostlinných struktur a současně ovlivňuje místní proudění vzduchu.

Ovzduší při silničním provozu (ulice 5. května)

Silniční doprava neovlivňuje své okolí pouze hlukem. Provoz automobilů je také zdrojem výfukových emisí, prachových částic a částic vznikajících mechanickým opotřebením vozidel a vozovky. Tyto látky se mohou šířit z komunikace do jejího okolí.

Výfukové emise. Spalovací motory produkují zejména oxidy dusíku (NOₓ), oxid uhelnatý, částice a další látky. Množství a složení emisí závisí na typu vozidla, palivu, technickém stavu a způsobu jízdy.

Otěr pneumatik. Při jízdě dochází k postupnému obrušování pneumatik. Vznikají částice obsahující směs pryže, plniv a dalších složek pneumatik. Část z nich zůstává na vozovce a část se může dostávat do okolního prostředí.

Otěr brzd. Brzdění vytváří částice z brzdových destiček a kotoučů. Mohou obsahovat různé kovy a další materiály pocházející z brzdových systémů.

Otěr vozovky. Kontakt pneumatik s povrchem komunikace způsobuje také mechanické opotřebení vozovky. Vzniklé částice se stávají součástí silničního prachu.

Resuspenze prachu. Projíždějící vozidla znovu zvedají prach, který se již nachází na vozovce. Nejde tedy pouze o částice vznikající právě projíždějícím automobilem. Na komunikaci se mohou hromadit částice z pneumatik, brzd, vozovky, půdy i dalších zdrojů a následně být znovu rozptylovány do ovzduší.

Proudění vzduchu vyvolané vozidly. Projíždějící automobily vytvářejí turbulentní proudění, které napomáhá rozptylu částic z vozovky do bezprostředního okolí komunikace.

PM10 a PM2,5. Část znečištění tvoří částice velikostních frakcí PM10 a PM2,5. Jemnější částice mohou pronikat hlouběji do dýchacího systému, a proto jsou významné z hlediska ochrany veřejného zdraví.

Význam ochranné a izolační zeleně

Pás stromů, keřů a další vegetace mezi ulicí 5. května a okolním územím může plnit několik funkcí. Povrchy listů, větví a dalších částí rostlin mohou zachycovat část atmosférických částic, vegetace zároveň ovlivňuje proudění vzduchu a způsob rozptylu znečištění.

Jak může pomáhat ochranná a izolační zeleň

Souvislý pás stromů, keřů a přízemní vegetace vytváří mezi komunikací a obytnou zástavbou prostorový a vegetační předěl.

Vegetace může působit několika způsoby:

• listy, větve, kmeny a keře zvuk částečně rozptylují a pohlcují;
• členitý povrch půdy, opad a nízká vegetace mohou přispívat k útlumu zvuku šířícího se při zemi;
• vícepatrový porost vytváří fyzický a pohledový odstup od dopravy;
• zakrytí přímého pohledu na projíždějící vozidla může také ovlivňovat subjektivní vnímání dopravního hluku.

Účinek však závisí především na šířce, hustotě, výšce a skladbě porostu. Úzká řada několika stromů nenahrazuje protihlukovou stěnu. Významnějšího akustického účinku lze dosahovat u dostatečně hlubokého a vhodně strukturovaného porostu.

Důležitá je vícepatrová struktura

Z tohoto důvodu není vhodné hodnotit ochrannou zeleň pouze podle počtu vzrostlých stromů. Její funkci vytváří celý porost:

vzrostlé stromy → nižší stromy → husté keře → bylinné patro → nezpevněná půda a opad.

Zničení ochranné a izolační zeleně = špatné ovzduší v lokalitě

1. Vystavení okolí železničnímu špatnému ovzduší. Odstranění ochranné a izolační zeleně zvětší špatné ovzduší a zhorší kvalitu prostředí.
2. Vyšší vystavení špatného ovzduší ze silnice 5. května. Odstranění ochranné a izolační zeleně více otevře prostor vůči frekventované silnici.

Vlevo současný stav a funkční ochranná zeleň-Vpravo připravované serpentiny a zničení přírody

Ztráta izolační zeleně negativně zasáhne obyvatele (děti) okolních domů - HLUK a PRACH
Památná lípa a navazující vegetace tvoří zelenou bariéru mezi obytnou zástavbou, železničním koridorem Praha–České Budějovice a frekventovanou komunikací 5. května. Souvislé ničení vegetace je chráněné zákonem 114/1992 Sb. Vegetace u železničního páteřního koridoru přispívá k zachycování části prachu a částic z brzd (pantografů) vlaků, z projíždějících automobilů a autobusů, zlepšování mikroklimatu a psychologickému i částečně fyzickému odstínění dopravních zdrojů. Pomáhá lidem, dětem a zvířátkám v Říčanech (všechny fotografie jsou pořízeny u izolační zeleně nebo pár metrů okolo). Odstranění izolační zeleně (ekosystému u trati a silnice) zvýší přímou expozici okolí u hluku, prašnosti a částic pocházejících ze silničního i železničního provozu, včetně částic vznikajících opotřebením kol, kolejnic a brzd.

ZNIČENÍ UNIKÁTNÍHO EKOSYSTÉMU UVNITŘ MĚSTA!!!
Nejde pouze o jednu památnou lípu. Jde o souvislý pás izolační zeleně tvořený různými druhy stromů, keřů, podrostu a plodonosných rostlin, který je přímo propojen s památným stromem. Zásahem do jedné jeho části mohou být postupně oslabeny i části ostatní. To, co příroda vytvářela desítky let, nelze nikdy nahradit. Tento celek poskytuje potravu, úkryt, stín, prostor pro rozmnožování i migrační trasu celé řadě živočichů. Rozsáhlé kácení a odstranění vegetace by znamenalo nevratnou fragmentaci a ochuzení tohoto cenného městského ekosystému (všechny fotografie jsou pořízeny u izolační zeleně nebo pár metrů okolo). Zastavte devastaci přírody!!! VIZ. FOTOGALERIE NˇˇÍŽE - TOHLE CHTĚJÍ ZNIČIT!!!

Nejde jen o jeden strom, jde o ekosystém města!!!

Památná lípa, její kořenový prostor, mohutná koruna a navazující izolační zeleň tvoří jeden funkční celek. Zásahem do jedné jeho části mohou být postupně oslabeny i části ostatní. To, co příroda vytvářela desítky let, nelze po vykácení nebo poškození ničím nahradit!!!

Připravujeme...zjišťujeme více a budeme informovat!!! Pomozte nám zachránit památnou lípu, její sestru izolační zeleň u železničního koridoru a jedinečný městský ekosystém!!! Zjišťujte informace, dejte vědět sousedům, organizacím, právníkům, médiím, a lidem co mají rádi přírodu!!!

* přejetá ještěrka - Foto: Grand-Duc / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE, * přejetá žába - Foto: Derek Harper / Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, * přejetá užovka - Foto: Dezidor / Wikimedia Commons, CC BY 3.0.