Zničení izolační zeleně a DOPAD NA HLUK

Hluk při železničním provozu (IV.železniční koridor)

Projíždějící vlak nepůsobí na své okolí pouze slyšitelným hlukem. Železniční provoz je zdrojem několika různých fyzikálních vlivů, jejichž intenzita závisí na typu vlaku, rychlosti, technickém stavu vozidel a tratě, způsobu brzdění, terénu a vzdálenosti od železnice.

Hluk při kontaktu kola a kolejnice. Jeden z hlavních zdrojů železničního hluku vzniká při odvalování ocelových kol po kolejnicích. Jeho intenzitu ovlivňuje rychlost vlaku, stav a nerovnosti povrchů kol a kolejnic, konstrukce tratě a typ železničního vozidla.

Hluk hnacích a pomocných zařízení. Lokomotivy a motorové jednotky mohou vytvářet hluk trakčními motory, ventilátory, kompresory, chlazením a dalšími technickými zařízeními. U elektrických vlaků sice odpadají emise spalovacího motoru, nikoli však hluk ostatních částí vozidla.

Aerodynamický hluk. S rostoucí rychlostí nabývá na významu proudění vzduchu kolem soupravy, podvozku, sběračů a dalších částí vozidla. Významnější je zejména u rychle jedoucích vlaků.

Brzdění. Při brzdění může vznikat další hluk třením brzdových prvků, interakcí kola a kolejnice a činností brzdových systémů. Charakter hluku se liší podle typu vozidla a použitého brzdového systému.

Nákladní vlaky. Nákladní soupravy se mohou od osobních vlaků výrazně lišit délkou, hmotností, konstrukcí vozů i brzdovými systémy. Dlouhý nákladní vlak proto představuje déle trvající hlukovou událost než průjezd krátké osobní jednotky.

Noční provoz. Z hlediska ochrany veřejného zdraví je důležitý také železniční provoz v noci. Hygienické hodnocení proto rozlišuje denní a noční dobu a používá zákonem stanovené ukazatele a hygienické limity.

Vibrace. Kontakt kol s kolejnicemi vyvolává mechanické vibrace, které se mohou prostřednictvím železničního svršku, spodku a podloží šířit do okolí. Jejich skutečný účinek závisí na místních geologických podmínkách, konstrukci tratě, vozidlech, rychlosti a vzdálenosti. 

Proudění a tlakové změny vzduchu. Vlak před sebou a kolem sebe vytváří tlakové pole a při průjezdu dochází k proudění a turbulencím. Tento jev je odlišný od samotného hluku, ale patří mezi fyzikální projevy železničního provozu v bezprostředním okolí tratě - tento jev vzniká ve velkém u mostu v ulici 5. května!!!

Hluk silničního provozu (ulice 5. května)

Projíždějící automobil nepůsobí na své okolí pouze slyšitelným hlukem. Silniční provoz je zdrojem několika různých fyzikálních a materiálových vlivů, které se v okolí frekventované komunikace mohou vzájemně kombinovat. V případě ulice 5. května se na nich podílejí osobní automobily, dodávky, autobusy i nákladní vozidla.

Hluk motoru a pohonného ústrojí. Hluk vzniká činností spalovacího motoru, výfukové soustavy, převodovky, chlazení a dalších částí vozidla. Výraznější může být při rozjezdu a akceleraci, při jízdě do stoupání a u těžších nákladních vozidel a autobusů. U elektrických vozidel tento zdroj hluku výrazně klesá, hluk pneumatik a aerodynamický hluk však zůstávají.

Hluk pneumatik a vozovky. Při odvalování pneumatik vzniká hluk jejich kontaktem s povrchem vozovky. S rostoucí rychlostí se tento zdroj stává stále významnějším a u osobních automobilů může při vyšších rychlostech převážit nad hlukem pohonného systému. Výsledná hlučnost závisí také na typu pneumatik, jejich opotřebení a povrchu a stavu komunikace.

Hluk při brzdění a rozjezdech. Změny rychlosti vozidel přinášejí další hluk – od motoru a pohonného ústrojí, pneumatik i brzd. U autobusů a nákladních automobilů mohou být tyto projevy výraznější. Opakované zpomalování a následné rozjezdy proto mohou mít jiný akustický charakter než plynulá jízda konstantní rychlostí.

Aerodynamický hluk a proudění vzduchu. Pohybující se vozidlo obtéká vzduch a vytváří za sebou turbulentní proudění. Aerodynamický hluk nabývá na významu především s rostoucí rychlostí vozidla. Velká vozidla, například autobusy a nákladní automobily, zároveň přemisťují větší množství vzduchu a při průjezdu mohou vyvolávat citelné proudění.

Vibrace. Pohyb vozidel může vyvolávat mechanické vibrace, zejména při průjezdu těžkých vozidel, přes nerovnosti, spáry, propadlé části vozovky nebo jiné konstrukční prvky komunikace. Vibrace se mohou prostřednictvím konstrukce vozovky a podloží šířit do okolí. Vegetaci ani kořenový systém nelze považovat za náhradu technických protivibračních opatření.

Jak může pomáhat ochranná a izolační zeleň

Souvislý pás stromů, keřů a přízemní vegetace vytváří mezi komunikací a obytnou zástavbou prostorový a vegetační předěl.

Vegetace může působit několika způsoby:

• listy, větve, kmeny a keře zvuk částečně rozptylují a pohlcují;
• členitý povrch půdy, opad a nízká vegetace mohou přispívat k útlumu zvuku šířícího se při zemi;
• vícepatrový porost vytváří fyzický a pohledový odstup od dopravy;
• zakrytí přímého pohledu na projíždějící vozidla může také ovlivňovat subjektivní vnímání dopravního hluku.

Účinek však závisí především na šířce, hustotě, výšce a skladbě porostu. Úzká řada několika stromů nenahrazuje protihlukovou stěnu. Významnějšího akustického účinku lze dosahovat u dostatečně hlubokého a vhodně strukturovaného porostu.

Důležitá je vícepatrová struktura

Z tohoto důvodu není vhodné hodnotit ochrannou zeleň pouze podle počtu vzrostlých stromů. Její funkci vytváří celý porost:

vzrostlé stromy → nižší stromy → husté keře → bylinné patro → nezpevněná půda a opad.

Zničení ochranné a izolační zeleně - hluk v lokalitě

1. Vystavení okolí železničnímu hluku. Odstranění ochranné a izolační zeleně zvětší hluk a zhorší kvalitu prostředí.
2. Vyšší vystavení hluku ze silnice 5. května. Odstranění ochranné a izolační zeleně více otevře prostor vůči frekventované silnici.

Vlevo současný stav a funkční ochranná zeleň-Vpravo připravované serpentiny a zničení přírody

Ztráta izolační zeleně negativně zasáhne obyvatele (děti) okolních domů - HLUK a PRACH
Památná lípa a navazující vegetace tvoří zelenou bariéru mezi obytnou zástavbou, železničním koridorem Praha–České Budějovice a frekventovanou komunikací 5. května. Souvislé ničení vegetace je chráněné zákonem 114/1992 Sb. Vegetace u železničního páteřního koridoru přispívá k zachycování části prachu a částic z brzd (pantografů) vlaků, z projíždějících automobilů a autobusů, zlepšování mikroklimatu a psychologickému i částečně fyzickému odstínění dopravních zdrojů. Pomáhá lidem, dětem a zvířátkám v Říčanech (všechny fotografie jsou pořízeny u izolační zeleně nebo pár metrů okolo). Odstranění izolační zeleně (ekosystému u trati a silnice) zvýší přímou expozici okolí u hluku, prašnosti a částic pocházejících ze silničního i železničního provozu, včetně částic vznikajících opotřebením kol, kolejnic a brzd.

ZNIČENÍ UNIKÁTNÍHO EKOSYSTÉMU UVNITŘ MĚSTA!!!
Nejde pouze o jednu památnou lípu. Jde o souvislý pás izolační zeleně tvořený různými druhy stromů, keřů, podrostu a plodonosných rostlin, který je přímo propojen s památným stromem. Zásahem do jedné jeho části mohou být postupně oslabeny i části ostatní. To, co příroda vytvářela desítky let, nelze nikdy nahradit. Tento celek poskytuje potravu, úkryt, stín, prostor pro rozmnožování i migrační trasu celé řadě živočichů. Rozsáhlé kácení a odstranění vegetace by znamenalo nevratnou fragmentaci a ochuzení tohoto cenného městského ekosystému (všechny fotografie jsou pořízeny u izolační zeleně nebo pár metrů okolo). Zastavte devastaci přírody!!! VIZ. FOTOGALERIE NˇˇÍŽE - TOHLE CHTĚJÍ ZNIČIT!!!

Nejde jen o jeden strom, jde o ekosystém města!!!

Památná lípa, její kořenový prostor, mohutná koruna a navazující izolační zeleň tvoří jeden funkční celek. Zásahem do jedné jeho části mohou být postupně oslabeny i části ostatní. To, co příroda vytvářela desítky let, nelze po vykácení nebo poškození ničím nahradit!!!

Připravujeme...zjišťujeme více a budeme informovat!!! Pomozte nám zachránit památnou lípu, její sestru izolační zeleň u železničního koridoru a jedinečný městský ekosystém!!! Zjišťujte informace, dejte vědět sousedům, organizacím, právníkům, médiím, a lidem co mají rádi přírodu!!!

* přejetá ještěrka - Foto: Grand-Duc / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE, * přejetá žába - Foto: Derek Harper / Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, * přejetá užovka - Foto: Dezidor / Wikimedia Commons, CC BY 3.0.